Domy na ostrovech Saint-Pierre-et-Miquelon září barvami

V městečku Saint-Pierre sice existuje i několik kamenných domů, ale většina domů je ze dřeva a hýří barvami, připomínají tak severské země jako Finsko, Grónsko nebo Kanadu.

Lesy na souostroví neumožňují využití dřeva, stromy jsou tu malé a rostou velice pomalu. Dřevo na stavbu domů se tak dováží hlavně z Kanady nebo východu USA. Už v 19. století, ze kdy pocházejí nejstarší domy na ostrově, se vozily prkna a trámy z dubu, buku, javoru nebo třešně do Saint-Pierre lodí. Stavba domu ze dřeba byla v té době hlavně finanční rozhodnutí, dřevo bylo mnohem levnější než kámen nebo cihly.

Domy Saint-Pierre-et-Miquelon jsou různé, ale tvoří homogenní celek. Všechny jsou pokryty šindelem, s okny bez okenic, ale (téměř) vždy zdobené vzorovanými závěsy. Vstup do domu je přes malou typickou předsíň, kde si můžete sundat boty a kabát, aniž byste do domu pustili zimu.

Šedý dům/ Maison grise byl dříve sklad, kde si rybáři mohli uložit své vybavení. Dnes je zde část muzea île aux Marins, která se věnuje typickým lodím, který se tu říká dori.

Dříve se dřevo na dveřích a oknech chránilo nátěrem na bázi červenéh onebo žlutého okru smíchaného s tukem z tresčích jater. Tento rybí tuk, kterého se bály tehdejší děti, tu byl snadno dostupný, treska byla v té době jednou z nejběžnějších lovených ryb. Dnešní živé a syté barvy domků pocházejí z 50. let 20. století. Obyvatelé používali zbytky barev, které byly určené pro lodě, a natírali s nimi i své domy.

Fialová fasáda a zelené rámy oken. Červená fasáda a bílé dveře, oranžová a modrá, zelená a žlutá, zelená a oranžová, fialová a růžová, madrá a bílá... Obyvatelé na Saint-Pierre dodávají veselými barvami život celému městečku a občas jsou to kombinace opravdu odvážné. Zima je mírnější, když ji trávíme v barevném prostředí, nebo ne?