Vše o vínech z Jury za 5 minut

Nenechte se zmást velikostí! Vinice v Juře se sice rozkádají "jen" na 80 kilometrech, ale přesto jsou bohaté a rozmanité. Od Champagne-sur-Loue až po Saint-Amour, které se rozkládá na pozadí pohoří Jura, se pyšní 7 označeními původu (AOC), která zaručují autenticitu zdejších vín: AOC d'Arbois, nejstarší a také největší; AOC Côtes du Jura, které se táhne od severu k jihu; AOC l'Étoile, které dává přednost hroznům Chardonnay; a AOC Château-Chalon, které produkuje Vin Jaune/Žluté víno. Kromě těchto čtyř zeměpisných označení AOC existují čtyři označení produktů (AOP): Macvin du Jura (likér), Crémant du Jura (šumivé víno) a Marc du Jura (destilovaná pálenka). V oblasti Jura se pěstuje pět odrůd vinné révy: Chardonnay, Savagnin, Poulsard, Trousseau a Pinot Noir.

Bílá vína z Jury se vyrábějí z odrůd Chardonnay a Savagnin a dělí se na dvě kategorie: jemnější a rafinovanější květinová vína a silnější tradiční vína. Při výrobě prvních z nich používají vinaři techniku "ouillage", která spočívá v zaplnění prázdného prostoru po přirozeném odpařování vína v sudu, čímž se zabrání jakémukoli kontaktu se vzduchem. Pro získání druhé kategorie zůstává víno v kontaktu se vzduchem, což způsobí, že se na povrchu objeví lehká vrstva kvasinek. Výsledkem je víno s intenzivnějším aroma, které v sobě spojuje sílu Savagninu s jemností Chardonnay.

Říká se, že Vin jaune/Žluté víno vzniklo náhodou díky zapomenutému sudu ve sklepě. Dnes se mu přezdívá "zlato Jury" a je jedním z nejlepších bílých vín na světě. Vyrábí se výhradně z hroznů odrůdy Savagnin a uchovává se v dubových sudech nejméně 6 let a 3 měsíce bez jakéhokoli zásahu vinaře. Právě toto kvašení mu dodává vůni vlašských ořechů, lískových oříšků, mandlí a koření. Poté se stáčí do clavelinu, speciální 62centilitrové láhve, což je objem jednoho litru Savagninu, který zbyl po jeho pobytu v sudech. Tento proces kvašení byl základem studií o konzervaci vína, které prováděl Louis Pasteur, vědec narozený v Juře, který se proslavil vývojem vakcíny proti vzteklině.

Méně známá je skutečnost, že se v Juře vyrábí také červená vína, která se skvěle hodí k mnoha kulinářským specialitám regionu, jako je klobása Mortau, uzeniny, sýr Comté a Morbier. Poulsard s pastelově červenou barvou lze někdy zaměnit za růžové víno, zatímco Trousseau s intenzivnější barvou a vyšším obsahem tříslovin se vyznačuje vůní červených bobulí, koření a čerstvě mletého pepře. A konečně Pinot Noir je barevné, plné víno, které se často páruje s prvními dvěma, jimž propůjčuje svou chuť červeného ovoce s nádechem koření.

V Juře není slámové víno žádná legrace! Toto sladké víno s chutí kandovaného ovoce, medu, karamelu a marmelády se vyrábí podle velmi přesných specifikací. Nejlepší hrozny odrůd Chardonnay, Savagnin, Poulsard a Trousseau se nechávají tři měsíce sušit. Poté se hrozny vylisují a vzniklý mošt se nechá přibližně tři měsíce kvasit. Po dosažení obsahu alkoholu mezi 14,5 a 17° se nápoj stáčí do sudů, kde čeká 3 roky, než se začne vychutnávat.

Vin Jaune je pýchou a radostí obyvatel Jury a je třeba ho řádně oslavovat! Každý rok na začátku února se milovníci tohoto nápoje scházejí na Percée du Vin Jaune, naráženů sudů se Žlutým vínem. Město, které tuto putovní akci hostí, se na dva dny oděje do barev tohoto vína a jeho vyslanců. Městské vinné sklepy otevírají své dveře vinařům z celé Jury, aby ve slavnostní a přátelské atmosféře nabídli ochutnávku svých vín. Na programu jsou soutěže ve vaření, ochutnávky a dokonce i dražby starých ročníků předtím, než se načepuje nový ročník, tj. otevře se sud s vyzrálým vínem.

Percée du Vin Jaune

Červené, bílé, žluté a... perlivé! Sortiment vín z Jury by nebyl úplný bez crémantu a jeho jemných bublinek. Ačkoli se může vyrábět z kterékoli z pěti odrůd révy vinné, které se v Juře vyskytují, musí se vyrábět podle pravidel tohoto umění. Hrozny, z nichž se Crémant du Jura vyrábí, se musí sklízet ručně a poté se přepravují v děrovaných bednách, aby se zabránilo oxidaci šťávy. Hrozny se pak lisují celé. Crémant pak prochází dvojím kvašením, které se provádí metodou z konce 18. století: první kvašení probíhá v kádích nebo sudech a druhé v lahvích.